NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V brzkých ranních hodinách 29. listopadu 2009 zemřel Robert Holdstock. Smutná zpráva, která nutně musela zasáhnout všechny příznivce jeho zvláštního pohledu na fantastiku, v níž má každé slovo svůj význam a všechna dohromady tvoří jedinečnou mozaiku plnou snů, historie a mystiky. Těsně před svou smrtí však stačil ještě jednou nahlédnout tam, odkud jeho popularita vzešla. Do Ryhopského lesa, za Stevenem Huxleym a jeho Guiwenneth. Navázat tam, kde se před pětadvaceti lety reálného času jedna dívka vrátila ohněm a kde se nit příběhu přetrhla...
Robert Paul Holdstock se narodil 2. sprna 1948 v anglickém Hyntu, v hrabství Kent. Zdárně dokončil studia aplikované a lékařské zoologie, ovšem již záhy přechází na nejistou dráhu spisovatele z povolání. Zkouší to se science fiction, kvůli obživě píše něco „lehčí“ fantastiky, opravdový průlom však přichází až v roce 1984 s románem „Mytago Woods (česky „Les Mytág“/Polaris 1994), na který navazuje celá série dalších románů a prací. Neméně povedené jsou ovšem i jeho ostatní knihy, především pak zvláštní spojení keltské a antické mytologie v trilogii Merlinův kodex.
Ryhopský les není velký, jenomže je to živoucí entita. Hlídá si nezvané návštěvníky a jejich kroky stáčí po zvláštních cestách zpátky tam, odkud vyšli. Ale nepředstavujte si teď, prosím, nějakou Perníkovou chaloupku, která kde se vzala, tu se vzala. U Holdstocka všechno funguje na vědeckých základech, teorie mají hlavu i patu, žádné pohádky pro náctileté bojovníky s meči, žádné čárymáryfuk. Jednotlivé vrstvy lesa se táhnout daleko předaleko v čase i prostoru a uprostřed bije srdce – Lavondyss. A nebo třebas Avilion, chcete-li, možností je spousta. Les má pochopitelně i obyvatele – mytága (imaga mýtu) – známé i zapomenuté hrdiny, archetypální postavy, ztělesnění ozvěn dávných příběhů. Občas zabloudí k okraji lesa a k lidským příbytkům, jenomže tam slábne jejich pouto k nesmrtelnosti v bezčasí a oni umírají - dřevění strašáci, prázdné masky přede dveřmi člověčích stavení.
Proniknout do lesa lze jedině hloubením, vrstvu po vrstvě, krok za krokem.Takhle kdysi prošel Stevenům otec, bratr a nakonec i Steven sám. Teď však již zestárl a jeho dvě děti – Jack a Ysssobel – jsou jako voda a oheň, jako den a noc. Mají svou lidskou stránku, mají však i tu prapůvodní, mytágovskou, kterou je poznamenal les a podstata jejich matky Guiwenneth. Když s varováním přijedou lovci, kteří Guiwenneth chránili jako dítě, je jasné, že rodinné idylce v ruinách římské vesnice odzvonilo. Navíc, Jack touží poznat svět svého otce a dědečka a Yssobel je přitahována k odrazu svého strýce Christiana, kterého kdysi pohltil Lavondyss...
I tentokráte nás čekají dlouhá putování, národy ze samého zrodu civilizace, i jejich střet se současnou lidskou společností. Dostaneme pravý a neředěný koktejl z toho nejlepšího, co mistr Holdstock kdy umíchal a i když „Avilion“ rozhodně není autorovou nejlepší prací, laťku kvality s přehledem drží. A navíc, je to definitivně naposledy...
Musíte ochutnat Holdstockův svět, jeho zvláštní pocitové psaní podpírané s vědeckou erudicí, navštívit území Ryhopu nalézající se mimo prostor a čas. Místo, kde žádný hrdina není zapomenutý, místo kde sny mohou oživnout a dostihnout svoje tvůrce. Pak pochopíte a už nikdy se nebudete chtít vracet. Díky za ty chvíle, pane Roberte, velké díky...
Naposledy v Ryhopském lese. Definitivně naposledy s mytágy Roberta Holdstocka. Velká škoda, velký smutek...
8 / 10
Vydáno: 2010
Vydavatel: Polaris
Robert Holdstock: Avilion (Avilion)
Překlad: Petr Kotrle
Obálka: Zdeňka Boušková
Bohuslav Svoboda - POLARIS, 2010
359 stran.
Cena: 259,-Kč.
ISBN 978-80-7332-154-3
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.